Prosinec 2009

Sakura a Shino

29. prosince 2009 v 18:51 | Misty |  Různé obrázky

Chudák Deidara

29. prosince 2009 v 18:50 | Misty |  Různé obrázky
Tobi je fakt laskavej xD


Věř si!

29. prosince 2009 v 18:46 | Misty |  Různé obrázky

Psí mluva

29. prosince 2009 v 18:45 | Misty |  Různé obrázky

To jutsu

29. prosince 2009 v 18:43 | Misty |  Různé obrázky

Deidara a jeho ruce xD

29. prosince 2009 v 18:41 | Misty |  Různé obrázky
Cvakni to Tobi xDD


Co chceme?

29. prosince 2009 v 18:38 | Misty |  Různé obrázky
xDDDD

Moje animačka SasuSaku :D

28. prosince 2009 v 13:33 | Misty |  Animace
xDDDDD Jinak je to dělaný v malování xD


Pitomej Sharingan!

27. prosince 2009 v 16:32 | Misty |  Různé obrázky

Karin lže

27. prosince 2009 v 16:31 | Misty |  Různé obrázky

Konan se zlobí

27. prosince 2009 v 16:29 | Misty |  Různé obrázky

Tobi něco našel

27. prosince 2009 v 16:28 | Misty |  Různé obrázky

Nová naděje 35.díl Vánoční speciál

24. prosince 2009 v 16:11 | Misty |  Nová naděje

Podívej, sněží!


*Crr..crrr* "No jo, vždyť už jdu. Kdo to zvoní tak brzo ráno, vždyť je ještě tma." rozčiluje se Sasuke. Otevře dveře a za nima je Sakura. "Sasuke! Pojď rychle ven! Co? Vždyť je tak brzo ráno!" namítá Sasuke. "Jen pojď, to musíš vidět!" naléhá Sakura a chytne ho za ruku. "A-ale! Tak počkej, vezmu si bundu! Vyjdou ven a Sakuře se rozzáří oči. "Podívej Sasuke, sněží." usměje se a natáhne ruku do které jí spadne sněhová vločka. Sasuke to se zájmem pozoruje, ale pak se otřepe. "A co je na tom, říct dřív že sněží, mohl jsem se na to dívat z okna. A byl bych v teple. "Ale, už je to hodně dlouho kdy naposledy v Konoze sněžilo. No není to nádhera?" řekne rozjasněná Sakura a podívá se nahoru, na oblohu odkud padá ta bílá nádhera. Přitom si vítr hraje s jejími vlasy.
"Ano, to je nádhera." řekne Sasuke, při pohledu na ni. Ona se na něj otočí a zarazí se. "Děje se něco Sasuke? Co? Eh, ale nic. Jen že je to fakt, pěkný. Žejo! A tos ještě neviděl všechno! Pojď zamnou!" řekla radostně Sakura a opět ho chytla za ruku. "P-počkej! Sakuro, kam mě to táhneš! Jen pojď, nebudeš litovat slibuju!" táhla ho dál Sakura. Dovedla ho úplně na konec Konohy, na takový velký kopec, stále ho držela za ruku.
"Co tu děláme Sakuro?" zeptal se jí Sasuke. "Není to jasný? Podívej se na tu nádheru." řekla a ukázala na z dály krásně zasněženou Konohu. Osvětlovali jí jen pouliční světla a rozsvícené domácnosti. "Pááni. Takhle Listovou neznám." řekl Sasuke. "Je to překrásné, že ano. To opravdu je." zasnil se Sasuke. "Veselé Vánoce, Sasuke. I tobě Veselé Vánoce, Sakuro." chvíli se na sebe dívali a usmívali, ale pak se začali k sobě přibližovat. Sakura zavřela oči a nechával vše na osudu. Sasuke ji pohladil po tváři a něžně ji políbil.
"Ááh!" vykřikl Sasuke a ztěžka dýchal. Poohlédl se po svém pokoji a pak se uklidnil. "Byl to jen sen. Jenom sen." sedl si na postel a tvář si dal do dlaní. Jeho černé vlasy mu padali z čela. Co se to stebou děje Sasuke." ptal se sám sebe a podíval se z okna. "Huh? S-sněží!"

Téhož rána. "Kdy už mě pustíte! Já chci domů! Jsou Vánoce a já trčím v nemocnici." rozčilovala se Kasumi. "Tsunade-sama nám dala jasný příkaz, že máte být v klidu! Vždyť jste byla klinicky mrtvá!!" křičela na ni sestřička. "Ale notááák. Nikdy jsem se necítila živější, tak mě pusťte, prosííím." žadonila a dělala psí oči. "Bez povolení Páté nikam nepůjdete!" rozhodla sestra a odešla z pokoje. "Puuf." našpulila pusu Kasumi a dala ruce v kříž. Dívala se po pokoji, kde jí sestřičky dali Vánoční výzdobu a zoufale vzdechla. "Achjo, po tolika letech ve vesnici konečně sněží a já tu musím trčet." sesoukala se z postele a došla k oknu. Venku si děti hráli ve sněhu. "Všichni se venku koulují a já ležím v nemocnici. To je spravedlnost?!" někdo zaklepe na dveře. Kasumi se otočí. Do vňitř stoupí Sasuke a hned má námitky. "Hééj, jakto že neležíš v postely. Ale mě už je dobře, vážně.
Chci domů!" svalí se na postel. "Hele, ještě nedávno si málem umřela, musíš být v klidu." poučoval jí Sasuke. "Ale kde jinde mi bude líp než doma, mezi svými. Já ti rozumím, ale mám o tebe strach a jakožto tvůj starší bratr, ti nařizuji ležet v posteli a být v klidu." zvedl prst Sasuke a tvářil se důležitě. "Jen o minutu a půl a pořád mi to připomínáš." naštvala se Kasumi. "Poslouchej, mám návrh. Já zajdu za Tsunade a zeptám se jí, jak na tom jseš. Když povolí že můžeš domů, půjdeš domů. Áááá ty jseš skvělej." zaradovala se a objala ho. "Už jsem ti řekla že tě mám ráda? Eeeeh, ne..ale uděláš mi radost, když zůstaneš v postely.
Hmm, ráda tě mám, ale občas mě pěkně štveš." zamračila se, ale nemyslela to zle. "Slibuju že ještě dneska zajdu za Pátou. To bych ti radila, protože jinak uteču." dělala si z něj srandu. "To se opovaž." varoval ji ještě ve dveřích. Pak za sebou zavřel. Kasumi se na dveře chvíli dívala a pak bouchla dlaněmi do deky. "To je pruda."

"Už jsem dlouho neviděla celou Konohu zasněženou." říkala Tsunade, když se s Shizune procházeli po vesnici. "Kdy tu naposledy sněžilo, to už je aspoň 10 let." řekla Shizune. "Ano, strašně to utíká." souhlasila Tsunade a dívala se na hrající si děti ve sněhu. "Ááh, ahoj Sasuke. Jak se vede Kasumi. Předpokládám že jsi za ní už byl." pozdravila naproti jdoucího Sasukeho. "Ano byl a právě kvuli tomu s vámi potřebuju mluvit." řekl hned Sasuke. "Co se děje? Snad se nezhoršila, ještě včera večer byla v pořádku." obávala se Tsunade. "Né, všechno je v pořádku a právě proto se chci zeptat jestli byste Kasumi nemohla na svátky pustit domů. A odkdy ty jsi na Vánoce." rejpla si Tsunade. "Nejde o mě, ale o ní. Je smutná že jsou Vánoce, venku sníh a ona musí trčet v nemocnici." obhajoval svou sestru Sasuke. "Já ti rozumím Sasuke, ale nejsem si jistá jestli je na tom Kasumi už tak dobře. Podle toho jak jsem ji dneska ráno viděl, nebyla nikdy zdravější." usmál se Sasuke.

"Řekni ááá. Áááá." opakovala po Tsunade Kasumi. "Hmm, bolí tě něco? Ne. "Cítíš se..slabá? Né. Vidíš rozmazaně. Néé! Tak už mě pusťte domů." prosila Kasumi. "Hmm, vypadá to, že jsi vážně zdravá. Dobrá pustím tě, ale dávej na sebe ještě pozor ano? Nebojte?" řekla Kasumi která už balila. "To je fofr." divila se Tsunade.
"Jsem doma!" řekla radostně Kasumi ve svém pokoji. Svalila se na svou milovanou postel a usmála se. V obličeji vypadala jak zhulená. "Tak co. Jakej jsem." vytahoval se Sasuke opřený ve dveřích. "Nebejt tak líná stát z postele, dám ti pusu." smála se Kasumi. "Fajn, tak já jdu ven. Naruto se chce koulovat." řekl otráveně Sasuke. "No počkat. A co já. Ty? Ty budeš odpočívat." řekl Sasuke a odešel. "Pche, tos uhád." uchechtla se lišácky Kasumi a vyndala ze skříně zimní oblečení.
"No konečně si tady Sasuke, než ty příjdeš tak to ten sníh roztaje." čílil se Naruto. "Sklapni pitomče, myslíš si že mě baví se koulovat?" reagoval asi až moc přehnaně Sasuke. "Ale no tak Sasuke. Jsou Vánoce, užívej si to." nezvykle se snažila Sakura bránit Naruta. Sasuke se na ni podíval a vzpoměl si na sen co se mu zdál. "Já...garh, co je mi potom. Dělejte si co chcete." řekl naštvaně.

Neuběhla chvilka a Sakura s Narutem se koulovali. "Postřeh Naruto." hulákala na něj Sakura a hodila sněhovou kouli. "Měla by ses naučit mířit Sakuro." posmíval se jí Naruto. "Jó, tak sleduj." řekla a hodila sněhovou kouli. Naruto se ale přikrčil a Sakura strefila Sasukeho. "Áááu! Co blbneš!" rozčiloval se Sasuke. "Pane bože, moc se ti omlouvám Sasuke, já-já vážně nechtěla." omlouvala se mu Sakura a Naruto se smíchem málem válel na zemi. Sasuke se držel za krkem, kam mu Sakura hodila ledovku a pak řekl: "Ty se budeš smát?!" ze sněhu vytvaroval kouli a hodil ji po Narutovi. Trefil se ale přímo do černého. Naruto zaúpěl bolestí a svalil se na zem. Sasuke měl totální výtlem a Sakura ještě větší. "Teď..teď se směj." nedokázal Sasuke ani říct jak mu smíchem docházel dech.
"Konečně svoboda." zaradovala se volná jako pták Kasumi. Procházela se po vesnici a dívala se na všechny strany. "Už jste to slyšela? Prý je to ztracená dcera šéfa klanu Uchiha." šeptali si dvě postarší dámy. Kasumi jim ale moc dobře nerozuměla a tak to neřešila. Ale čím víc se na ni lidi koukali, tím jí to bylo podivnější. "Chm, co jim je." divila se a začala se prohlížet, jestli na sobě náhodou něco nemá. "Ahoj." pozdravil ji nečekaně Neji. "Jéé, ahoj." oplatila mu pozdrav. "Cože jsi venku z nemocnice." ptal se Neji, který ještě nevěděl, že už je v pořádku. "Lady Tsunade mi to dovolila, prý se to zlepšilo." usmála se. "Je dobře že jsi venku...nó aspoň si můžeš užít Vánoce a sníh, který po letech napadl. To má být pozvání na koulovačku." lišácky se zasmála. "No..proč ne." zasmál se.
"A tu máš! Tu máš!" opakovaně házel Sasuke na Naruta sněhové koule. "Hééj, to není fér! Vy jste na mě dva!" rozčiloval se Naruto, protože Sakura se automaticky přidala na stranu Sasukeho. "Ale prosim tě, jen si nestěžuj ty borče." smál se Sasuke. "Haha." ironicky se zasmál Naruto. Najednou se od někud objevila sněhová koule a trefila Sasukeho do zad. "Hééj, co to bylo? Teď už je to vyrovnaný, Naruto." smála se Kasumi. "Hele hele, co ty tu děláš." zlobil se Sasuke. "Fakt sis myslel, že bych si nechala ujít tuhle legru? Jako bys mě neznal." ksichtila se na něj. "Jestli se ti něco stane tak...Já vím, tak to nepřežiješ. Né, tak tě zavřu doma pod zámek." setřel ji a zazubili se. "Už máte plány na večer?" přešel na jiné téma Neji. "Plány na večer?" divil se Naruto. "No, je přece štědrý den. A večer, bude štědrý...večer. Áááh, no já budu jako obvikle sám doma." řekl Naruto. "Ty jsi nikdy nedostal dárky?" divila se Sakura. "Vždycky mi někdo z vesnice přinesl třeba cukroví, nejčastěji Hinata...ani nwm proč to pokaždé dělá." zamyslel se. "Aha, tak proto vždycky zmizí tác s cukrovím." zlobí se Neji.
"Myslím, že je jí tě jenom lítí." poznamenal Sasuke. "Jediná Hinata je na mě hodná." posteskl si Naruto. "To je jasný." zašeptala Kasumi Sakuře. "A co je jasný." divila se Sakura. "Láska." rozplívala se nad tím slovem Kasumi. Sakura se jen zašklebila. "Tak mě napadá...místo toho, aby byl Naruto sám na Vánoce, bysme se mohli po štědrém večeru s rodinami, sejít a oslavit je společně." napadlo Sakuru. "No teda! To je skvělí nápad Sakuro!" souhlasila Kasumi.
Nastal ten očekávaný večer a všechny rodiny se sešli u štědrovečerní večeře. Děti s rodiči, svíčky na stole, slavnostní ubrusy, prostě všechno co k Vánocům patří. V oknech jsou vidět jen šťastné tváře a radost. Sasuke konečně na Vánoce není sám. Naruto se těší na přátele. Sakura se svou rodinou slaví. Všichni mají radost z bílých Vánoc. "Dojedl?" zeptá se Kasumi. Sasuke přikývne a ona odnese talíř.
"Oba se oblečou a vyrazí ven. Slib je slib a oni chtějí Narutovi dopřát aspoň jednou krásné Vánoce. "Všechno jsme se Sakurou a Hinatou připravili, Naruto bude nadšenej." radovala se Kasumi. "A kde se to koná?" zeptal se Sasuke. "V té opuštěné továrně na hračky. V továrně na hračky?!" zašklebí se Sasuke. "V klidu, s holkama jsme to vyzdobili tak, že je to dokonalé místo na štědrý večer. Naruto nic nebude tušit, je to takové malé překvapení." uchechtla se. Chvíli čekali, než dorazí ostatní. Když přišli všichni, krom Naruta, vešli do staré továrny. "Takže vážení..Vánoce jsou tady." řekla radostně Kasumi a rozsvítila. Sasuke s Nejim užasli nad tou prací co si holky dali. Z té omšelé a špinavé továrny udělali dokonalé místo pro Vánoce. Všude okolo byla vata na místo sněhu. Lesklé a střapaté řetězi. I Vánoční stromek tam byl. A pod ním dárky. "Páni, dali jste si stim vážně práci." pochválil je Neji. "S-snad se to bude l-líbit i Narutovi." řekla jako obvikle stydlivá Hinata. "Bude muset, protože je to fakt krása." řekl Sasuke.
Z venčí byli slyšet něčí kroky a tak Sakura rychle zhasla. "Sakuro, já nic nevidím!" zlobil se Sasuke. "Pšššt, venku je asi Naruto." zašeptala Sakura. "Ááá. Tak jo lidi, až vejde, tak všichni řekneme Překvapení." řekla Kasumi a pak už byli zticha. Někdo vešel a Hinata rozsvítila. "Překvapení!" zvolali všichni. "Kakashi sensei, co tu děláte." divila se Sakura. "Oh, promiňte, ale slyšel jsem že budete dělat oslavu pro Naruta, tak jsem si to nemohl nechat ujít. No jo tak pojďte, ale buďte sticha." řekla Kasumi.
"To je blbej nápad, dát mi mapku a abych hledal místo kde je ta oslava." čílil se Naruto. Podle mapky, se měl řídit svíčkami na zemi. Došel konečně k továrně. Šáhl na kliku a otevřel. "Překvapení!" konečně už zvolali všichni. "Woh, no páni. To jste nemuseli." usmál se Naruto a v očích měl radost. "Ale museli. Musíš si taky někdy užít Vánoce." usmála se Sakura. Po té si všichni sedli ke stromku a začali rozbalovat dárky co měli pro sebe. Naruto byl šťastný. Tohle pro něj ještě nikdy nikdo neudělal. Byl rád že tu má své přátele a že jim na něm tolik záleží.

Pokračování příště.

Veselé Vánoce ;)


Very sexy Sasuke xD

23. prosince 2009 v 15:15 | Misty |  Různé obrázky

Nová naděje 34.díl

23. prosince 2009 v 14:32 | Misty |  Nová naděje

Cesta mezi životem a smrtí.


"Co?! Ha-haló?! Sakuro, co to povídáš." ptal se naléhavě Naruto, ale pak se z druhé strany ozvala rána a spojení bylo ukončeno. Sakura z šoku upustila vysílačku a ta se rozbila. Po té jí z očí vytekly slzy. Rozeběhla se za Sasukem a na zemi ležící Kasumi. Klekla si k nim a lehce kroužila rukou nad Kasuminou ránou, která byla těsně vedle srdce. Jako by se jí chtěla lehce dotknout, ale svědomí jí do nedovolilo. Podívala se na Sasukeho který Kasumi držel v náručí a plakal. Ještě ho takhle neviděla. Nebyla zvyklá, že by takto dával najevo své city. Ale byla ráda, že se konečně otevřel, i když za tuto cenu. "Proč se Sasuke tak zajímá o tu holku?" pomyslel si Kabuto. "Jestli je pro něj nějak důležitá, mohlo by se nám to hodit." usmál se. Pak se ale zarazil. "Sakra, rači bych měl zmizet. Tady to může být ještě hodně špatný." řekl a zmizel ve tmě stínu.

"Kakashi sensei....to přeci nemůže být pravda." povzdechl Naruto a sedl si na zem. "Klid Naruto, třeba se jen Sakura unáhlila. Ale je jasný, že se něco stalo. Takže se seber a běžíme jim na pomoct!" řekl Kakashi. "Máte pravdu! Třeba není vše ztracené!" řekl odhodlaně Naruto a sebral se ze země.

"Kasumi." volal Sasuke její jméno a plakal. Ta bezhybně ležela, ale oči měla otevřené. Ztěžka dýchala a snažila se něco říct. "Je-je mi z-zima." když to řekla, Sasuke ji ještě víc obejmul. "Musíme dokončit náš úkol, zabít ty dvě holky." řekl jeden ze zvučných ninjů druhému. "Teď? Vážně si myslíš že teď je na to vhodná situace? Nejlepší. Nic netuší. Vlastně už nám zbývá zabít jen tu růžovovlasou holku. Ta blondýnka už dlouho žít nebude!" škodolibě se usmál. "Ale pan Kabuto už tu není, možná bysme taky rači měli zmizet." nálehal pořád ten druhý. "Máš snad strach?! Uchiha toho teď moc nezvládne. Dyť se na něj podívej, je tak v šoku že se ani nedokáže bránit." řekl a ukázal na Sasuke, který byl úplně nadně. "Hmm, asi máš pravdu. Dobrá dokončíme to!" řekl zvučný ninja a vytáhl dva kunaie. "Sakura pořád seděla u Sasukeho a snažila se ho utěšit, ale on o to nestál.
Vůbec si nevšímal okolí, ale pak se probudil. "Sakuro! Za tebou!" zařval a Sakura se otočila. Proti ní letěli dva kunaie. Dívala se na ně a šokem se nedokázala pohnout a uskočit. "Sakuro!" ozvalo se najednou a dva letící kunaie odrazili dva jiné. "Naruto?" divila se Sakura. Na pomoc jim přišli Naruto s Kakashim. "To jste přišli teda brzo!!" utrhla se na ně Sakura. "Promiň, ale je to tu dost zamotaný." omlouval se jí Naruto. "Co se stalo?" zeptal se Kakashi. "Přišli jsme. Objevil se Kabuto. Napadl mě a Kasumi, ale jediná já...to znás neschytala." dokončila větu smutným tónem. "Chceš říct že je..." zeptal se Naruto, ale větu nedokončil, když se přes Sakuřino rameno podíval na Sasukeho jak v náručí drží Kasumi. "Co to dělá? Co jako?" zeptala se Sakura. "Proč Sasuke drží Kasumi?! Nó..ono totiž...Héj! Nechcete mi jít pomoct?" zařval na ně Kakashi, když ho obklopovalo asi 10 chlápků. "Dopovíš mi to potom." ukázal na Sakuru prstem, jako aby si nemyslela že jí vysvětlení bylo ulehčeno. Ta se jen utrápeně podívala.
Pak si oba stoupli zády ke Kakashimu a vyndali si zbraně co měli u sebe. "Máte nějaký plán?! Prostě je do jednoho zabijeme." řekl v klidu Kakashi.
"To je taky možnost." souhlasil Naruto. Ninjové se na ně vražedně dívali a pak se na ně vrhly. "Konečně zas pořádná bitka!" liboval si Naruto. "Rači bych si četl svou knihu." nesouhlasil Kakashi. "Není jedno co byste rači, musíme je zlikvidovat!" zavelela Sakura. Tak se tam takhle při boji dohadovali, až si nevšimli že jeden z ninjů se z bojového kruhu dostal ven. Byl to ten který zranil Kasumi. "Tak a je to." z těžka řekl Kakashi, celý udýchaný. Sakura s Narutem si oddechly a podívali se na mrtvý ninjy kolem sebe. "Počkat!" zarazila se Sakura. "Co je?" zeptal se Naruto. "Počítala jsem. Bez Kabuta tu bylo 11 ninjů. my zabili jen 10. Z toho vyplívá...Že jeden ještě žije." doplnil za ni Kakashi. "Sakra! Jak můžeš bojovat a ještě počítat? To bych nestíhal." řekl Naruto. "Idiote! Nepočítala jsem při boji, ale když nás překvapili poprvé. Vždycky to dělám, spočítam si počet soupeřů, abych zjistila jestli jsme zabili všechny. Tomu se říká logika, ale to ty asi znát nebudeš." řekla mu ironicky.
"Haha, nó paní chytrá...a kde teda je ten zbylej." řekl jí stejným tónem hlasu Naruto. "Jsem snad vědma?!" utrhla se na něj. "Buďte sticha!" zařval na ně Kakashi. "Jestli má Sakura pravdu a ten chlap tu ještě je, tak se musíme mít na pozoru a nehádat se tu. Na to on čeká, že se tímhle budete rozptylovat. "Promiňte Kakashi sensei, vy máte vždycky pravdu." přiznala Sakura. "Chytrá holka." ozvalo se odněkud. "Co to bylo?" divil se Naruto. "Poznala že jeden chybí." ozvalo se znova. "Ať už jsi kdokoliv, ukaž se!" řekl Kakashi a ozvěna to poslala po celé místnoti. "Je škoda že někoho tak chytrého...budu muset zabít!" řekl a už bylo ticho. "Sakuro za tebou!" Sakura se otočila a za ní stál poslední, zvučný ninja. Ten co smrtelně zranil Kasumi.
Než se ale stačila vzpamatovat, někdo si rychle před Sakuru stoupl a zachytil ninjovu ruku i s kunaiem, který už chtěl zabodnout do Sakury. Byl to Sasuke. "Sasuke?" podivila se Sakura. Sasuke se vražedně díval na zvučného ninju a v očích měl Sharingan.
Tlačil ninjovu ruku ve které měl kunai proti němu a odvracel jí tak od Sakury. Ninja se snažil bránit, ale Sasuke byl až moc rozzuřený a dával do toho všechnu sílu. Pak ale zničeho nic se zvučný ninja přestan bránit. Sasuke mu jeho vlastní kunai podl do břicha. Naklonil se k němu a pošeptal mu.
"Už nikdy...se nedotýkej mé sestry!" dokončil větu a kunai mu zlostně vytrhl z břicha. Ninja se chytil oběma rukama za ránu a spadl na kolena. Naposledy se podíval Sasukemu do očí a padl mrtvý na zem. "Je konec." řekl Sasuke a upustil na zem zakrvácený kunai. "Jak je na tom?" zeptal se nečekaně Kakashi. Myslel tím Kasumi, protože se na ni všichni podívali. "Není to dobré." odpověděl Sasuke. "Ale žije! Tak jí odsud musíme rychle dostat!" nemeškal Naruto. "Cesta sem trvá 3 dny. To nemůže přežít!" reagoval na něj Sasuke. "Počkat! S Narutem jsme našli plánek celé vesnice. Jelikož my jsme šli okolo vesnice, aby nás nenapadli nepřátelé, cestu jsme si zdloužili o 3 dny. Kdyby jsme ale šli přes les, který vede zkrs vesnicí, cesta by nám trvala jen půl dne. Ale je to až moc riskatní." informoval všechny Kakashi. "Co je riskantnější, než dát v sázku její život." řekl Sasuke a tím bylo rozhodnuto. Chápu co pro tebe znamená." řekl Kakashi. "A já to furt nechápu!" rozčiloval se Naruto.
"Mám pocit, že jsem zase poslední kdo něco ví! Néé, ani nikdo z Listové o tom ještě neví. Krom Hokageho a pár vyšších." usmála se Sakura. Naruto se naštvaně podíval a řekl: "Tak o co jde. Asi už je na čase abys to taky věděl." řekl Sasuke a přitom zvedl do náručí Kasumi. "No?" čekal Naruto. Sasuke odhrnul Kasumi vlasy ze zad a Naruto se málem udusil polknutím. Ukazoval zrychleně zároveň na Sasukeho a zároveň na znak klanu Uchiha. "Jak dlouho to budeš ještě dělat?" zeptal se znuděně Sasuke. "To-to j-je...to je znak tvého klanu!!!" zařval Naruto, až Sasuke málem ohluchl. "Přestaň řvát! Jó, je to má sestra." řekl už o něco mírněji.

"No to je...BOMBA!! Pšššt!" okřikla ho Sakura. "Jasně v poho, v poho." uklidňoval se Naruto. "Jestli o tom někomu cekneš, tak je po tobě!" varoval ho Sasuke.
"Ještě o tom nemusí hned všichni vědět. Rozumíme a budeme respektovat tvé přání, ŽE NARUTO!" okřikla ho Sakura. "Heheh, jasně. Vyrazíme." řekl Kakashi. Vyšli z Orochimarova sídla a vstoupili do hustého lesa. "Ale Kakashi sensei, tímhle lesem jsme už přeci šli." divila se Sakura. "Šli jsme jinou cestou, tou bezpečnější a delší. "Sasu-ke." snažila se mluvit Kasumi. "Rychle, musíme jí odnést do nemocnice, nebo to nepřežije." řekl Kakashi. Všichni rychle běželi kratší, ale za to nebezpečnější cestou lesem. V překvapení všech, se z lesa dostali živý a bez zranění. Konečně se objevili před bránou do Listové. S Kasumi to ale bylo už zlé. "Konečně, jsme tady!" řekl s oddychem Sasuke. Podíval se na Kasumi, ale ta už nejevila žádné známky života. "Vydrž prosím tě." pomyslel si s pohledem na ni. "Rychle, potřebuje hned pomoct!" řekl Sasuke a proběhl bránou. Všichni ho následovali. Běželi přes vesnici a lidé se za nima otáčeli. "Hééj, lidi, tak už jste se vrátili? Do háje! To je Neji!" řekl Naruto. "Nemáme čas brát ohledy na jiné, musím jí hned dovést za Pátou!" okřikl ho Sasuke. Ale než stačil Naruto reagovat, už byl pryč. "Héj! Tak na nás aspoň počkej!" řval za nim Naruto. "Sasuke tak co...." zeptal se Neji když okolo něj probíhal Sasuke, ale usměv ze rtů mu rychle zmizel. Beze slov se díval za Sasukem jak bez meškání někam běží. Pak zastavil Sakuru, která běžela za ostatníma. "Sakuro, co-co se stalo? Na misi se prostě stala nehoda, ale teď nemám čas ti to vysvětlovat." řekla a zmizela mu z dohledu taky.
"Ale..." zoufale sklopil hlavu. Sasuke mezitím dorazil k Lady Tsunade. "Otevřete!" bouchal na dveře. "No jó, to je spěchu." ozvalo se z druhé strany dveří. Pak se dveře otevřeli a vylezla Shizune. "Proboha! Lady Tsunade! Honem sem pojďte!" zaječela celá vyděšená Shizune. "Co je? Co se stalo, Shizune?" otráveně vstala od stolu Tsunade. Vylezla a stuhla. "Co se stalo?! To-to to ten poskok Orochimara, Kabuto! To on za to může!" řval a zároveň plakal Sasuke. "Počkej, počkej. Hezky popořádku. Co s tím má společného Orochimaru." ptala se Tsunade. "Chtěl mě na svou stranu! Ale já nechtěl! A tak mi chtěl ublížit a-a pak mě málem zabil ten chlápek, a-ale Kasumi mě zachránila a...a schytala to chápete?!!" začal křičet už i na Tsunade. "Uklidni se Sasuke!" klidnila ho Tsunade. "Ta dívka musí okamžitě na sál! Zařiď vše potřebné Shizune, musíme hned jednat!"
rozkázala Tsunade a pak dala ruku Sasukemu na rameno. "Tvoje sestra bude v pořádku, Sasuke. Věř tomu ano? A-ano." souhlasil, ale přesvědčivě to neznělo. Nebyl hloupý a věděl jak na tom Kasumi je. Sál byl připravený a Tsunade se oblékla do lékařského pláště. "Dobrá, jdeme na to!" řekla Tsunade a zmizela za dveřmi operačního sálu. Na operační sál bylo vidět okénkem ve tvaru obdélníku. Sasuke si k němu stoupl a díval se na celý ten průběh, který bude trvat ještě několik hodin, možná celou noc. Všichni byli zdrcení. Naruto se opíral o zeď, ruce v kapsách a koukal do prázdna. Sakura seděla na lavičce, ruce sepnuté a modlila se. Kakashi stál vedle Sasukeho a díval se na operaci. "Bude v pořádku." snažil se uklidnit Sasukeho. "Né, nebude." řekl nečekaně Sasuke. "Proč to říkáš?! Jako bys to chtěl, aby umřela." řekl Naruto a mračil se. "SKLAPNI! Vůbec nemáš ponětí jak mi je, tak prosím mlč!" zakřičel na něj Sasuke. No jasně, jako bys o ní měl strach jenom ty. Takovejch let si ji neviděl. Neměl si ani ponětí co s ní je a myslíš si že můžeš všechno. Děláš jako bys byl jedinej člověk v jejím životě! DRŽ HUBU!" už se neudržel. "Nemluv o mojí rodině! Nemáš právo se do toho míchat! TAK DOST! Oba se hned teď uklidníte! Tím že se tu hádáte nikomu nepomůžete!
Mám Kasumi taky ráda! A mám o ní velikej strach! Ale taky vím že to zvládne, tak jí sakra věřte!" zničeho nic se na oba utrhla Sakura. Oba na ní koukali, protože takhle jí neznali. Pak tam doběhl Neji s Hinatou. "Tak jak je na tom?" zeptala se Hinata. "Není to dobré." řekl sklesle Naruto. "Bude to trvat ještě dlouho. Klidně jďete domů, já tu zůstanu." řekl Sasuke. "Tak to teda né. Zůstaneme tu s tebou a budeme u toho až se Kasumi probudí." usmála se Sakura. Sasuke se o úsměv pokoušel, ale nezmohl se na nic víc než jen na kývnutí. Neji se zhroutil na zem a opřel se o zeď. Držel si tvář ve dlaních a z těžka vydechoval. Uběhli 3 hodiny, bylo 23:15 a operace stále probíhala. Někteří už únavu potlačit nedokázali a zívali. O hodinu později spali všichni krom Sasuke, Nejiho a Kakashiho. "Trvá to už moc dlouho." řekl Neji na zemi. "Zranění je moc velké, ale Tsunade-sama dělá co může." odpověděl Kakashi.
Na operačním sálu už taky pomalu usínali. "Je to špatné? Lady Tsunade?" ptala se Shizune. "Ano. Rána je moc hlubohá a byla až moc dlouho bez lékařské pomoci. Dávám jí šance tak 30 %. Musíte jí zachránit!
Myslím že Sasuke by po druhé její ztrátu už nepřežil. Já vím Shizune, ale stímhle případem jsem se ještě nesetkala." najednou začalo to nepříjemné pípání a na displeji přístroje se objevila ta zlověstná čára...čára smrti. "Lady Tsunade! Co se stalo?! Já nevím Shizune. Ránu jsem jí zhojila, není tam ani jizvička, ale zjevně něco není v pořádku ve vnitř. Rychle Shizune! Podej mi Defibrilátor (přístroj na obnovení srdeční činnosti). Nabíj na 200!" nic se nestalo. "Nabíj na 300!" zase nic a pípání nepřestávalo. "Co se děje! Co to sní je?!" zpanikařil Sasuke. "Klid Sasuke..Sasuke počkej!" ale to už vběhl na operační sál. "Odvěďte si ho Kakashi!" křičela Tsunade. "Omlouvám se." Kakashi chytil Sasukeho po pažema, ale ten se mu vyvlíknul a přiběhl k lůžku kde ležela Kasumi. Pak do místnosti přišli všichni."No super, nechcete si nás ještě vyfotit?" odsekla Tsunade. Sasuke chytil svou sestru za ruku a plakal. "Prosím tě, neopouštěj mě. Zůstaň tu semnou. Je-jestli odejdeš...tak já to nepřežiju." mluvil na ní a pořád plakal. "Já už bez tebe neumím žít. Ty...ty jsi moje nová naděje. "Tsunade-sama, pořád ji ztrácíme!" zařvala Shizune jindy tak klidná. "Uhněte." řekla Tsunade a nabila Defibrilátor na na 350. Přiložila ho Kasumi na hruď, ale ta nereagovala. "Bojuj!..Bojuj!..Bojuujj." ztrácely se slova Tsunade.

"Kde to jsem?" najednou promluvila Kasumi celá v bílém a v bílém prostředí. Nohy se jí ztrácely v bílé mlze. "Jsem mrtvá?" zeptala se ironicky. "Nejsi, pokud sama nebudeš chtít." ozvalo se najednou. Kasumi se podívala do dály a když mlha zmizela, uviděla ženu taky v bílém jak sedí na lavičce. "Mami?" podivila se Kasumi. "Ano, jsem to já. "Maminko!" rozzářili se jí oči. Přiběhla k lavičce a objala svou matku. Ta objetí opětovala. Pak jí dala gesto aby si sedla na lavičku k ní. "Nemůžu tomu uvěřit že jsi tu! Ale co tu dělám já?" zeptala se Kasumi. "Umíráš, Kasumi. Umírám? A-ale, já nechci umřít! Tak bojuj. Bojuj o svůj život." usmála se její máma. "Ale...když umřu...aspoň budu moct být s tebou. Semnou se ještě setkáš." zasmála se Mikoto. "Ale záleží na tobě, jestli chceš zahodit svůj mladý život. Opravdu ti to za to stojí? Stojí maminko, protože já už tě neopustím." řekla Kasumi a byla pevně přesvědčena o tom co říká. "Je hezké že chceš být semnou, ale myslela si na ty, kterým na tobě záleží?" chvíli se obě odmlčeli, pak Kasumi řekla. "Sasuke...Ano, máš přeci ve svém životě ještě svého bratra. Teď když jste se konečně zase shledali, se zase přeci neodloučíte. Nemluvě o tom, jak by Sasukemu bylo, kdyby tě ztratil." snažila se jí dát zase něco do života. "Nechci aby se trápil." dodala Kasumi. Mikoto dala Kasumi pusu na čelo a objala ji. "Pamatuj si, mě nikdy neztratíš. Jednou se stejně setkáme. A pak spolu budeme už navždy."
Kasumi se usmála a zeptala se: "Co mám dělat?" Mikoto jí dala ruku na rameno a řekla: "Bojuj, dítě..Bojuj..Bojuujj." opět se ztrácela ty slova. Ale už to volala jen Tsunade. "BOJUJ!" najednou zase naskočil srdeční puls. Čára smrti zmizela a nepříjemné pípání přestalo. Sasukemu, co držel Kasumi za ruku se rozzářili oči. "O-ona to zvládla!" všichni se uklidnili a usmívali se. Sasuke Kasumi objal a neudržel slzy. "Mám tě ráda, dcerko." řekla ještě Mikoto Kasumi, než zmizela z bílé mlhy. Po té Kasumi otevřela oči. Rozhlížela se po místnosti, až její zrak spočinul na všech blízkých tvářích. Všem se rozzářili oči a usměvy. "Sasuke?" řekla po chvíli ticha Kasumi. Ten prudce zvedl hlavu a nevěřil svým očím. "Velcí kluci přeci nepláčou." vzpoměla si na větu, co Sasukemu pořád do hlavy vtloukala jejich máma. Sasukemu se rozzářil úsměv a znovu Kasumi objal. Ta se podívala nahoru ke stropu, ale míněno to bylo jako k nebi a řekla: "Díky...mami."

Pokračování příště.
Příště Vánoční speciál.

Jmelí :D

22. prosince 2009 v 17:28 | Misty |  Různé obrázky
Sakura asi nepochopila správný význam tradice jmelí :D Nebo je jenom nedočkavá xD

Hinatino stěžování

19. prosince 2009 v 18:53 | Misty |  Různé obrázky
Je to moc malý, když tak si to zvěčte xD