Říjen 2009

Další překlad :D

12. října 2009 v 16:15 | Misty |  Různé obrázky
Na toto jsem opravdu hrdá :D

Další překlad

12. října 2009 v 15:46 | Misty |  Různé obrázky

:)

Překládám komixy

11. října 2009 v 19:20 | Misty |  Různé obrázky

Snad jsem udělala radost :D

Nová naděje 13. díl

11. října 2009 v 19:03 | Misty |  Nová naděje

Radost se vrátila do Konohy.


Od toho okamžiku, kdy Kasumi všechno řekla Sasukemu, uběhla už noc a Sasukeho probudila příjemná vůně. Promnul si oči a viděl příjemné překvapení. Kasumi si přivzstala a udělala omeletu. "Héj, nevěděl jsem že vaříš." řekl ospalim hlasem a zívnul si. "Sasuke! Už si vzhůru. No jo, často jsem bývala doma sama, musela jsem se to naučit. A jak ses vyspal?" zeptala se s úsměvem. "Do růžova jak jinak." oplatil jí úsměv. Když Sasuke prostíral, Kasumi se ho zeptala. "Sasuke, kdy jim to řekneš. Co jako." dělal hloupýho. "Ty moc dobře víš co. Že jsme příbuzní. Hm, já nevím. Co třeba..po snídani? Fakt? Tak jo!" zaradovala se a rychle nandala jídlo. Po snídani vyrazili z domu. Na druhé straně cesty šel Naruto se Sakurou. "Sakuro, pojď semnou na rande.
Ne! Prosíííím. Ne! A proč ne? Protože jseš otravnej Naruto. Pořád bys mě jenom někam zval, ale že se chováš jako mimino tě nezajímá. Tak to si nemusela." urazil se Naruto. "Tebe asi nezajímá že já mám rači..." nedokončila větu protože viděla něco co jí překvapilo jako nikdy předtím. "Co je?" zeptal se nechápavě Naruto. Sakura pomalu zvedla prst směrem k tomu co jí tak překvapilo. Naruto se podíval za směrem její ruky a vytřeštil oči. Oba viděli jak jde Sasuke s Kasumi a smějí se. "Odkdy je Sasuke na holky?" poznamenal hloupě Naruto. Sakura ho jen flákla za to co si to dovoluje. "Ahoj lidi." pozdravila Kasumi. "Jo, ahoj lidi." opičil se Sasuke a oba dostali výtlem. Sakura a Naruto který se vzpamatovával z facky se nestačili divit, čemu se smějí. A že se vůbec Sasuke směje.

"Euhm...jste v pohodě?" zeptala se Sakura. "Víc než v pohodě. Je nám skvěle." dodala s důrazem na to skvěle Kasumi. "Víc než skvěle. Je nám báječně." opět se opičil Sasuke a zdůraznil to báječně. Oba zase vyprskli smíchy. Měli dobrou náladu a byli rádi že se maj. Sakura s Narutem se na sebe nevěřícně podívali a zakroutili hlavou. Chvíli tam tak stáli a bavili se, když najednou se objevil Kakashi. "Jdete pozdě!!" zařvali všichni. "Omlouvám se, byl jsem.. Jo my víme na cestě života." doplnili ho Sasuke,Naruto a Sakura. "Na cestě života?" nechápala Kasumi. "To pochopíš když budeš s Kakashim senseiem tak dlouho jako my." odpověděl Sasuke. "Tak to se už těším." usmála se Kasumi.
Pak do Sasukeho nenápadně šťouchla. "Au. Co je?" nechápal. "Nechtěl si jim něco říct? Ééééh. Ehm ehm." zamračila se a zkřížila ruce. "O co jde?" zeptal se Naruto. "Tady Sasuke vám chce něco říct. Tak spusť." pobízela ho Kasumi. "Ehm, takže. To co vám chci říct..se týká.." ale najednou jako by ztratil řeč. Všichni na něj netrpělivě zírali a nejvíc Kasumi, která ztrácela trpělivost. "Jestli jim to neřekneš ty, budu to muset udělat já." dala ruce v bok a podívala se na Sasukeho jako přísná učitelka, kterou rozlobil tím že nepřinesl domácí úkol. Sasuke se nadechl a rozhodl se, že nebude za sraba a prostě to řekne. "Takže..to co vám chci říct...se týká mé sestry." všichni na něj vyvalili oči a nejvíc Sakura s Kakashim, protože asi tušili o co tu jde. Kasumi přeci říkala že mu to řekne. A to čeho se nejvíc obávali, se stalo.

Pokračování příště.

Jsem se zase jednou nudila xD

11. října 2009 v 17:26 | Misty |  Obrázky
xDDDD sem ale blbá

Moje malé pokusy o to být vtipná xD

11. října 2009 v 17:25 | Misty |  Různé obrázky
xDD trapný já vim




Nová naděje 12. díl

10. října 2009 v 14:35 | Misty |  Nová naděje

Věř, štěstí se ti vrátí.


Po zaznění těchto slov, bylo stále ticho. Sasuke s Kasumi se na sebe jen dívali. Pak se Sasuke zamračil a řekl: "Co si to dovoluješ? Huh?" divila se. "Jak se jenom opovažuješ mluvit předemnou o mé sestře. Vůbec si jí neznala!!!" zařval až se to chodbou mírně ozvalo. O své sestře už nic vědět nepotřebuju! Je mrtvá!!" zatnul zuby aby se nerozzuřil ještě víc. Kasumi tam jen stála s vyděšeným výrazem. Pak se taky zamračila. "Ty tomu jen chceš věřit. Celou tu dobu si žil s přesvědčením, že to tak je. Každý ti jen vykládal, to čemu si chtěl věřit. Všichni tě oklamávali. Co ty o tom víš!!!" přerušil ji křikem. "Co ty víš o mém životě! Kdyby si zažila aspoň trošku toho co já, věděla bys jak se cítím. Ale já to vím!!" řekla. "Já zažila něco úplně stejného. Celou dobu mě oklamávali že můj bratr udělal něco hrozného. Já tomu nechtěla věřit, ale neměla jsem důkazy. Proto jsem se vrátila." přiznala se slzami v očích. "A proč mi to tu vykládáš!
Tohle mi sestru nevrátí!! Je mrtvá, chápeš?! Není!!" už to nevydržela a vykřikla. Sasuke byl zděšen. "J-jak to myslíš, že není." řekl zaskočeně. "Tvoje sestra není mrtvá Sasuke, žije." takhle slova mu přivodila veliké zděšení a vztek." Co mi to tu povídáš. A jak to můžeš vědět?!" zavládlo hrobové ticho. Bylo slyšet jen rychlé a pulzující dýchání po tom co teď Sasuke slyšel. Kasumi po tvářích stékali slzi. Vlhké oči zklopené dolů. Nechtěla se mu podívat do očí. Ale přeci jen v sobě našla tu odvahu a oči pomalu zvedla. "Protože...to já jsem tvoje sestra."
Zase tu bylo to děsivé hrobové ticho. Kasumi mu hleděla do očí. Čekala na reakci. Věděla že jí nepadne hned kolem krku, ale přesto doufala, že reakce bude kládná. Jenže Sasuke se nezmohl na nic. Na žádné slova, ani na žádné reakce. Jen tam tak stál s vyděšenýma očima. Celou tu dobu ji měl za mrtvou a najednou tu před ním stojí. Už to není ta malá holčička, na kterou si vzpomíná. Proto ji nepoznal. Pak se jako by pokoušel a nějakou reakci. Chtěl něco říct, ale jenom mumlal nesmyslné fráze. Byl smutný. Uvědomil si, že ho otec oklamal. Ten, ke kterému celou tu dobu vzhlížel. Ten kterého chtěl až do teď pomstít. Jeho vlastní krev a něco takového mu provedl. Věděl že za tím má prsty Itachi, ale že i otec. "Tak řekneš už něco?" najednou promluvila. Sasuke se na ní podíval. "Já...jsem unavený.
Půjdu si lehnout." řekl klidně jako by se nic nestalo. Kdyby tam ještě takhle chvíli stál, asi by se zhroutil zděšením. Proto si šel lehnout. Kasumi to ale nestačilo. Ona v sobě našla tu odvahu, říct mu to a on v sobě nenašel ani špetku cti, aby jí buď obejmul, nebo vyhodil. Sevřela pěst a řekla. Nezařvala, ale řekla. "A to je vše?! Co chceš abych ti na to řekl." zastavil se. "Něco! Klidně na mě řvi, ale něco řekni!" tentokrát už zvýšila hlas. Sasuke se obrátil a šel k ní. Ona jen stála ale už se nemračila, překvapilo jí to. Zastavil se asi 10 cm od ní. Dlouze se jí podíval do očí. Poznával ji. Pomalu zvedl ruku a pohladil ji po tváři. Ona očima sjela pohledem k jeho ruce. Na tehle dotyk už skoro zapoměla. Pak se mu podívala opět do očí a obejmula ho. Na tohle už zase skoro zapoměl on. Chvíli nic nedělal, ale pak objetí opětoval. "Mám tě ráda." řekla a usmála se. Sasuke se mírně usmál, jak to umí jen on a sevřel ji o něco pevněji. Oba tam stáli v objetí, jak to kdysi dělávali když byli malý.

Pokračování příště

Nová naděje 11. díl

8. října 2009 v 19:37 | Misty |  Nová naděje

Sasuke si zaslouží znát pravdu!


Byla temná noc. Kdyby nesvítili pouliční světla, ani na nos by si nikdo neviděl. Sasuke s Kasumi dorazili do čtvrtě Uchiha klanu. Bylo tam pusto, jen kočka seděla na okně. "Tak, tady bydlím." řekl Sasuke a rukou ukázal na tmavou čtvrť na kterou byla kdysi Listová tak pyšná. Kasumi hlavou projely vzpomínky. Vzpomínky na její život tady. Místo kde vyrostla a které tak náhle musela opustit. Zvlhli jí oči, ale pláč udržela. Kvůli Sasukemu. Kdyby tu ale nebyl, asi by se pláči nevyhla. "Moc hezké místo." řekla. "Hm, kdysi to tu bylo krásnější. Bylo tu vážně živo." vzpomínal ale pak se zasekl a uvědomil si, proč jí to vlastně říká. "Tak pojď, ukážu ti kde bydlím." řekl a šel. Kasumi ho následovala. Došli k docela velkému domu se stromy a zvadlími květinami.
Sasuke chtěl zachovat památku své rodiny a klanu, ale o ty kytky se starala jeho maminka a ty kytky mu jí připomínaly. Kasumi se rozhlížela. Zase jí hlavou projížděly vzpomínky. Tehdy tu se Sasukem hráli na babu. Hrali tu různé hry. Jejich maminka na ně dávala pozor, mezitím co sázela květiny. "Stalo se něco?" zeptal se Sasuke, po tom co se Kasumi až moc dlouho zamyslela. "Ne ne..nic." řekla a vešli do vnitř. Kasumi vešla dovnitř a pomyslela si: "Tady se nic nezměnilo. Sasuke se tu o to musí starat." "Ukážu ti tvůj pokoj." řekl a pokynem ruky jí naznačil, aby šla za ním. Vyšli do schodů a zabočili do chodby s dveřmi po stranách. Zastavili se u jednoho pokoje. "Tady můžeš přespat." řekl a otevřel dveře. Kasumi do něj nejistě vzstoupila, ale moc dobře ho poznala. Jen tak se zeptala: "Čí je to pokoj?" Sasuke chvíli mlčel, rozhlížel se po pokoji až se pohledem zastavil na Kasumi. "Mojí sestry."

Sakura byla pořád u Kakashiho. "Myslíte že je dobře, aby Sasuke věděl pravdu o Kasumi? Myslím že by se to stejně jednou dozvěděl. Takže je jedno jestli to bude zítra, nebo za měsíc. Když to říkáte vy, tak to asi bude pravda." řekla a vzstala. "No, tak já asi už půjdu. Je pozdě a já jsem taky už unavená. To je dobrý nápad. I já bych už měl jít spát. Jak to tak vypadá, zítra bude náročný den. Měli bysme mít čistou hlavu." souhlasil Kakashi a zívl si. "Dobře, tak se mějte Kakashi sensei. Ty taky Sakuro." řekl ještě než se zabouchli dveře. Pak si ještě řekl: "Zítra bude opravdu náročný den." a v hlavě se mu přehrávali slova Kasumi. "Kakashi, chci mu to říct. Zítra!".

Tvé sestry? Nevěděla jsem že máš sestru." dělala že o ničem neví. "A proč bys to taky měla vědět." řekl suše. "Hm. A kde je tvá sestra teď?" Sasuke sklopil oči a odcházel ke dveřím. Když zavíral, odpověděl jí na otázku: "Zemřela." řekl a zavřel. Kasumi tam chvíli bez hnutí stála a potichu řekla: "Sasuke, já nezemřela. Jsem tady. Jsem tu pro tebe." svraštila obočí a zatnula zuby. V tom okamžiku vyběhla z pokoje. Sasuke ještě neodešel. Coural se po chodbě. Vyběhla za ním. "Sasuke počkej!" otočil se. "Sasuke, myslím že máš právo vědět pravdu. Pravdu?" divil se. "Pravdu o tvé sestře." dodala.

Pokračování příště

Nová naděje 10. díl

7. října 2009 v 21:39 | Misty |  Nová naděje

Jako za starých časů.


Jakmile Sakura vešla do Kakashiho bytu, zarazila se, že tam vidí Kasumi. "Co tu děláš?" udiveně se zeptala. "Mohla bych se tě zeptat na to samé, ale už jsem slyšela. "Nejdu tě pomlouvat, jestli si myslíš tohle. Vůbec nic si nemyslím!" řekla naštvaně a rozhodla se odejít. Ještě než to udělala, ramenem vrazila do Sakury. Ta jako by jí na to chtěla něco říct, ale pak si to rozmyslela protože by to stejně nemělo smysl. Pak se konečně ozval Kakashi. "Jaktože jsi tak pozdě venku Sakuro? Potřebuju svámi nutně mluvit. Nebudu chodit kolem horké kaše, takže to řeknu narovinu. Promiňte, ale zklamala jsem vás. Nedokázala jsem utajit před Kasumi pravdu, poznala to." provinile se přiznala Sakura. "Ano já vím. Víte? Ano, řekla mi to. Takže vám řekla o Sasukem?
Ano, přesně to mi řekla. Ale nevypadal moc zdrceně že je její bratr naživu." poznamenal Kakashi. "Myslím že Kasumi se hodně podobá Sasukemu. Svoje emoce tolik neprojevuje. Možná že všechno prožívá rači o samotě." řekla mu na to Sakura. Asi máš pravdu. Ale řekl bych, že jí ještě dostatečně poznáme. Všichni na sebe budete mít fůru času. Myslíte že po dnešku s námi ještě něco bude chtít mít Kakashi sensei?" zajímala se Sakura. "Věř tomu že ano. Před chvílí mi řekla, že hned zítra řekne celou pravdu Sasukemu. To opravdu řekla? V tom případě nevím co to se Sasukem udělá. Myslím že se se smrtí své sestry už smířil." řekla. "Tak jako ona s jeho smrtí. A nakonec to vzala docela dobře." usmál se Kakashi. "Jo, vzala to úplně bezvadně. Je naštvaná na celý svět." sarkasticky poznamenala Sakura.
"Co si o sobě myslí. Takhle se o mě starat. Proč se mi každej plete do života." řikala si Kasumi když se procházela nočními uličkami Konohy opět bez bydlení. "Jako by něco o mém životě věděli. Oni nikdy nebudou chápat co jsem si v životě prožila!" mračila se. Došla k jedné lavičce a sedla si. Měla všeho pokrk a byla unavená. Dala si batoh vedle sebe a opřela se zády o opěrátko lavičky. Podívala se nahoru na nebe, kde byly jasné hvězdy. Přemýšlela o svém životě a co teď udělá, když ví že její bratr žije. Zamyšlená, otočila hlavu a uviděla že se jejím směrem blíží Sasuke. "Pane bože, to je Sasuke. Co mám teď dělat?! Tak jo, hlavně zachovat klid. Hlavně neudělej nějakou koninu. Ať si o tobě bůhví co nepomyslí." pomyslela si. Došel k ní a upřeně se na ni podíval. "A-ahoj Sasuke." pozdravila. "Co se stalo, že tak najednou všichni vylejzáte ven?!" řekl znuděně a unaveně. Měl toho prodnešek už taky pokrk a tak mířil domů. "No, já, já nemám kde bydlet víš?" řekla sklesle. "Myslel jsem že bydlíš u Sakury.
Už nebydlím. Hm a kde budeš spát." zajímal se. "No...asi na téhle lavičce." řekla a podívala se na ni znechuceně. Sasuke udělal ten stejný pohled. "Jseš si jistá že chceš spát tady? Vlastně ani ne, ale nemám na výběr. Hmm." nevěděl co říct a tak pokračoval v cestě. Pak ho ale Kasumi nečekaně zastavila větou: "Nemohla bych jednu noc přespat u tebe?" Sasuke se na půli kroku zastavil. Pomyslel si o co jí asi jde. "Nevysvětluj si to nějak špatně, ale mě se vážně moc nechce spát...tady." udělala znovu ten stejný obličej na lavičku jako předtím. Nevím čím to bylo, ale jako by se v Sasukem probudil kousíček soucitu. Protože jí řekl: "Ale jen na jednu noc, ano?" Kasumi se celá šťastná zvedla a souhlasila. Potom oba vedle sebe odcházeli jako kdysi, když byli ještě nerozluční.

Pokračování příště



Naruto 1.díl-Naruto Uzumaki

7. října 2009 v 18:35 | Misty



Nová naděje 9. díl

6. října 2009 v 19:40 | Misty |  Nová naděje

Otázka, na kterou je těžké odpovědět.


Kasumi vyšla nahoru po schodech. V půlce cesty, před jedním z bytů se zastavila a zeptala se: "Vážně vám to nevadí Kakashi?" Kakashi se na ni šibalsky usmál a řekl: "To bych tě přeci nepustil dál, jasně že mi to nevadí. "Kasumi se trochu nejistě procházela po jeho bytě a prohlížela si fotky vystavěné na poličce. Kakashi jí přinesl horkou čokoládu a zeptal se, proč není u Sakury. "No, to je vlastně jedna z věcí proč jsem přišla." řekla a vzala si hrnek s horkou čokoládou do obou dlaní aby se zahřála. Kakashi se posadil na protější pohovku aby si vše mohl v klidu vyslechnout. "Tak povídej, jsem jedno ucho." řekl a opřel se. "Prostě...no..Sakura mi neřekla...jednu důležitou věc. A jakou? Vlastně..jste mi to neřekl ani vy když mě tak napadá." zamračila se na něj Kasumi. "Teď mě děsíš, o co jde?" Kasumi se na něj chvíli naštvaně dívala a pak se v klidu zeptala: "Proč jste mi neřekl, že Sasuke je můj bratr?!"

Sakura to nemohla vydržet. Oblékla se a teď v noci šla ven za Kakashim, aby mu řekla že Kasumi vše ví. Pomalu vyšla, aby nezbudila svou mámu, protože ta by jí asi dala kdyby zjistila že teď v noci jde někoho zburcovat. Nedošla daleko a málem se srazila na cestě se Sasukem. "Sasuke? Co tu děláš takhle pozdě v noci? Na to stejné bych se mohl zeptat tebe, ale nezajímá mě to." řekl v klidu a Sakura jen zklopila oči, že se k ní zase takhle chová. "A...kam jdeš?" najednou se zajímal.
"Já...ale jen se tak procházím." lhala. "Takhle v noci? No, proč ne. Noční procházka je skvělá na vyčištění hlavy. Hm." udělal obličej jako by ho to nijak moc nezajímalo a šel dál s rukama v kapsách. Pak se zastavil, a řekl: "Sakuro? Nechceš mi něco říct? Já.." řekla jako by chtěla, ale pak si to přeci jen rozmyslela. "Vlastně ani ne. Dobrou Sasuke." řekla a odešla.

U Kakashiho bylo stále ticho. Otázka která zazněla, se přehrávala Kakashimu stále v hlavě. "Proč neodpovídáte?!" zeptala se Kasumi. "Neřekl jsem ti to...protože si to lord Hokage nepřál." nakonec vypadlo z Kakashiho. "Proč!" tentokrát přiostřila na hlase. "To já nevím, myslím..že se o tebe trochu bál. Byl by to pro tebe šok. A myslím že v šoku stále jsi. Vážně, připadá vám to tak? Já jsem naprosto v pohodě. Právě jsem zjistila že můj bratr je naživu ale semnou to nic neudělalo. Objev dne. Nedělej si z toho srandu." zvážněl. "Kakashi, chci mu to říct. Zítra! V tom ti asi stejně nezabráním. Udělej co musíš." nakonec řekl. Pak se ozval zvonek. Kakashi se zeptal kdo to je. "Haló. Tady Sakura. Musím svámi mluvit o Kasumi Kakashi sensei." Kasumi to slyšela zamračila se. "Teď se to nehodí Sakuro. Je to nutné, prosím. Tak dobře pojď.

Pokračování příště.

Moje kresba Nejiho

5. října 2009 v 19:20 | Misty |  Různé obrázky
:D *muck* xP

Nová naděje 8. díl

4. října 2009 v 19:32 | Misty |  Nová naděje

Už znám celou pravdu!


V pokoji byla tma, ticho. Na rozestlané posteli seděla Kasumi, po tvářích jí stékali slzy. Byla v šoku. Stále v ruce svírala fotku svého znovunalezeného bratra. Je pochopitelné že se nezmohla ani na jediné slovo. Celé ty roky žila v přesvědčení že je mrtví. Všichni jí říkali "To bude dobré, jednou zapomeneš." nebyla si jistá jestli opravdu Sasuke byl ten, kdo zabil její rodinu. Proto ho nepřestala celé ty roky milovat. Vzpomínala na všechny zážitky které spolu zažili. Pořád plakala. Dneska se snim setkala a ani ho nepoznala. "Proč mi nikdo nic neřekl." najednou promluvila. Pak vrazila pěstí do postele, vstala a zbalila si věci. Nemínila být v jednom domě s někým, kdo věděl celou tu dobu pravdu a nic jí neřekl. Byla rozzuřená a zároveň měla u srdce velkou bolest. Opatrně otevřela dveře a proklouzla ven jako myška. Pomalým krokem se blížila ke dveřím, ale najednou někdo rozsvítil.

Na druhé straně listové, ve čtvrti Uchiha, taky někdo nemohl spát. Sasuke seděl na parapetu okna a díval se na rozsvícené světla na ulici. V ruce drže fotku, byla roztržená a byla na ní malá holčička. Byla to jeho sestra. "Chybíš mi." řekl smutně Sasuke. Pak už mu tekli slzi. Kričel. "Proč si mě opustila! Proč si mě tu nechala samotného!" ptal se do prázdna ale moc dobře věděl, že mu nikdo neodpoví. Pak už se jen dál díval do tmavých uliček.
"Kasumi? Kam jdeš takhle pozdě večer?!" zeptala se nechápavě Sakura, která se šla něčeho napít. Kasumi jen bezeslova stála u dveří, pak řekla: "Nedělej že o mě stojíš! C-cože?" zděsila se Sakura. "Lhala si mi!!" už to nevydržela a začala na ni řvát. "O čem to mluvíš. Proč si mi neřekla, že znáš mého bratra. Huh!" vytřeštila Sakura oči. "Jak na to mohla přijít. Žádné náznaky jsem přeci nedala znát. Ale né! Ta fotka! Nechala sem jí u ní v pokoji." "Tak. Co mi na to řekneš." dala ruce v kříž a přísně se Sakuře podívala do očí. "Omlouvám se. Omlouváš se? Ty se omlouváš?! Jo omlouvám!!" zakřičela se slzami v očích Sakura. "Kdyby na to přišel Sasuke, neodpustil by mi to.
Proč to říkáš! Protože to vím, znám ho. Kdyby zjistil že žiješ a že já tě znám, ptal by se proč jsem mu to neřekla. A ještě naštvanější by byl, kdybych mu o tobě řekla. Ale teď už je to jedno, všechno prasklo." řekla se svěšenou hlavou Sakura a zmizela ve tmě. Kasumi se jen za ní dívala. Pak už se procházela noční Konohou a přemýšlela kde přespí. Něco jí napadlo, ale nebyla si jistá jestli bude vítána. Ale stejně neměla na výběr. Zastavila se tedy u jednoho činžáku a zazvonila na zvonek. Někdo z něj rozespale řekl: "Haló? Erhm, tady Kasumi. Nemám kde přespat, mohla bych u vás?" chvíli bylo ticho a pak hlas odpověděl: "Tak pojď nahoru." řekl a pustil ji.

Pokračování příště.

Animace pokémon

4. října 2009 v 14:17 | Misty |  Obrázky

Moje kresba Dawn

4. října 2009 v 13:59 | Misty |  Obrázky
Hrůza xD